Chceme u dětí posilovat akční kompetence, říká Zuzana Demlová

„Jestliže nebudeme s dětmi otevřeně diskutovat, nepovedeme je k tomu, aby si dokázaly utvářet názory a následně odpovědně obhajovaly své postoje a hodnoty, tak se můžeme s křehkou demokracií v České republice brzy rozloučit,“ říká Zuzana Demlová, koordinátorka projektu Město, jako prostor pro kreativní učení, který je realizován s podporou programu Active Citizens Fund. Jeho cílem je tvorba partnerství mezi kulturními aktéry a pedagogy základních a středních škol z Jihlavy a okolí. Hodnotou programu je specifické prostředí, osobnost, exponát nebo vybavení, které by ve škole nebylo možné zajistit, nebo způsob práce, který běžně žáci ve školním prostředí nezažijí. Přinášíme rozhovor se Zuzanou Demlovou o tom, jak učit děti diskutovat, utvářet názory a následně odpovědně obhajovat své postoje a hodnoty.

Jak vnímáte roli občanského aktivismu v dnešní společnosti? 
Bohužel si myslím, že aktivismus a s tím i pohled na neziskové organizace mají v České republice stále spíš negativní konotaci. Tyto postoje k občanské společnosti jsou zde už dlouho přítomné, a to především kvůli projevům našich posledních dvou prezidentů. Domnívám se ale, že za tímto pocitem nedůvěry v neziskový sektor je ještě něco bazálnějšího než politická debata. Je to hodně hluboký strach ze změny, obavy ze zpochybnění autority, institucí a starých dobrých časů. Aktivisté jsou převážně vnímaní jako rebelové, bohužel už málokdy jako hrdinové, kteří jednají z popudu odpovědnosti za nějakou situaci, jejichž osobní angažovanost je poháněna touhou posouvat věci k lepšímu, hledat nová řešení, nebo z potřeby vyjádření soucitu s ostatními apod. Většina lidí vnímá řád, životní jistoty a důvěru v silné instituce jako naprosto základní potřebu. Nechci tuto potřebu bagatelizovat. Nedokážu ji ovšem vnímat jako slepou poslušnost a směnit ji za svobodu a demokratické hodnoty. Pakliže se bavíme o občanském aktivizmu, tak je to pro mě otázka hledání rovnováhy mezi stabilitou stávajícího stavu a nestabilitou, kterou přináší změna.

Jak projevuje odvahu cílová skupina Vašeho projektu? 
Vzdorovat nějakému systému, zpochybňovat nějaký řád a pořádek, vyžaduje zdravé sebevědomí a odvahu. V našem projektu pracujeme s dětmi základních a středních škol. Pro tuhle cílovou skupinu je velice náročné se vymanit z obrazu poslušného žáka, který od dětí očekává prakticky celá společnost. Bohužel většina našich dětí je vedena především k tomu, aby co nejlépe zapadly do společnosti, a to nejen ve škole, ale také skrze očekávání svých rodičů. Například z nedávného průzkumu ohledně mínění české společnosti na vývoj kolem stávek Fridays for Future vyplynulo, že si sice skoro 90 % lidí v ČR si myslí, že je důležité, aby se mladí lidé zajímali o problematiku životního prostředí a změn klimatu ovšem přes 70 % dotázaných nesouhlasí s tím, že stávkovat za klima je natolik důležité, aby kvůli tomu mladí lidé vynechávali školní vyučování. V našem projektu Město, jako prostor pro kreativní učení chceme u dětí posilovat akční kompetence, tedy takové schopnosti a dovednosti díky nimž budou moci věci kolem sebe ovlivňovat a spoluvytvářet. Chceme dát dětem takové nástroje, aby se dokázaly vyjádřit způsobem, který zasáhne i prostředí mimo jejich vlastní školu a bude slyšen na veřejnosti minimálně v rámci města.

Jak Váš projekt přispěje k tomu, aby se nám v Česku žilo lépe?
Chceme poukázat na to, že i děti a mladí lidé mají své názory, a že dokáží nastavit zrcadlo celé společnosti. Chceme dokázat, že přizvat děti ke smysluplné debatě je pro všechny z dlouhodobého hlediska výhodné. Svět, do kterého se školáci ráno probouzí, je každým dnem jiný, nikdo nedokáže předpovědět, jak bude svět vypadat, až se z těchto studentů stanou voliči, zaměstnanci, podnikatelé
a rodiče. Nemůžeme si nadále za zdmi školní budovy s žáky hrát na akademický svět vědních oborů a těch několik málo dětských výpovědí vystavovat na chodbách školy a prezentovat na vánočních besídkách. Děti, které za pár let vyrostou, budou potřebovat kritickým okem vyhodnotit nepřeberné množství informací tak, aby se na základě nich dokázaly rozhodovat. Jestliže se naše děti nenaučí domluvit, naslouchat ostatním, zaujmout vlastní názor a obhájit ho, tak nedokážou bez konfliktu přežít ve stále více diferenciované a nestabilní společnosti.

Proč potřebujeme v České republice aktivní občany, kteří se zajímají o veřejné dění? 
Znovu se opřu o data, která zveřejňuje Sociologický ústav AV ČR. K poměrně obecné otázce, že demokracie je lepší než všechny ostatní formy vlády se vyjadřuje téměř 60 % středoškoláků kladně. Ovšem poměrně alarmující data vychází v momentě, kdy jsou studenti konfrontováni z mnohem konkrétnějšími otázkami vládnutí. Více jak polovina (52 %) mladých lidí souhlasí s výrokem, že „namísto všech možných občanských práv a svobod potřebuje naše země jedno jediné – zákon a pořádek.“ Poslušnost a úctu k autoritě považuje šest z deseti (61 %) středoškoláků za nejdůležitější hodnoty, kterým by se děti měly učit. A souhlas s potřebou silné vlády, která zjedná pořádek a navede nás na správnou cestu, vyjádřily téměř tři čtvrtiny středoškoláků (73 %)! Tento průzkum z roku 2017 vnímám jako jasný důkaz toho, že jestliže nebudeme s dětmi otevřeně diskutovat, nepovedeme je k tomu, aby si dokázaly utvářet názory a následně odpovědně obhajovaly své postoje a hodnoty, tak se můžeme s křehkou demokracií v České republice brzy rozloučit.

Co vám osobně přináší spolupráce na tomto projektu? 
V projektu Město, jako prostor pro kreativní učení spolupracujeme s místními umělci a kulturními aktéry, jsou to zapálení lidé, kteří mají skvělé nápady, jsou ochotní riskovat a vystoupit z vlastní komfortní zóny. V umění je naprosto přirozené neustále věci zpochybňovat, klást si otázky, hledat nová řešení, tázat se po motivaci všech zúčastněných a pracovat s radostí, nadšením a zaujetím. Tento způsob kreativní práce už dlouhodobě v českém vzdělávacím systému chybí. Nechci rozhodně říct, že v Česku nejsou školy a učitelé, kteří by nedokázali děti vtáhnout do objevování, zkoumání a nevyužívali přirozené dětské zvídavosti. Bohužel jsou tihle skvělí pedagogové výjimkou. Pro mě je proto ohromnou satisfakcí výpověď učitelů, kteří komentují svou spolupráci s umělci ve třídě slovy: „Děti se každé pondělí těšily do školy, protože v ten den probíhal projekt.“ nebo že „Žáci pracovali na
projektu i po vyučování, protože jim záleželo na kvalitním dokončení svojí práce.“


Více informací o projektu Město, jako prostor pro kreativní učení naleznete zde.

Přihlášení k newsletteru