FAQ pro žadatele

Zde odpovídáme na nejčastější otázky, které dostáváme. Zároveň vám poradíme, kde najdete další či podrobnější informace. Tuto část budeme v průběhu programu na základě vašich dotazů pravidelně aktualizovat.

Potřebujete-li kontaktovat konkrétní osobu, volte dle zaměření grantu, o který žádáte. Kontakty na realizační tým programu naleznete přímo ve výzvě či na stránkách programu, viz Kontakty

GRANTOVÉ MOŽNOSTI

O jaké granty můžeme žádat? +

Program poskytuje 5 typů grantů: systémové, základní, matchingové, akční a bilaterální. Tyto granty se liší výší finanční podpory, délkou trvání projektu i počtem vyhlášených výzev, ve kterých lze o grant žádat. Podrobnější popis najdete v části Přijímám výzvu nebo v kap. 1.5 Příručky pro žadatele.
V říjnu 2021 byla vyhlášena poslední grantové výzva programu (2. kolo základních grantů). Průběžné výzvy na akční granty i Fond bilaterální spolupráce jsou otevřeny do roku 2023 nebo do vyčerpání ročních alokací.

Kolik grantových kol bude vyhlášeno? +

Většina grantových kol programu bude vyhlášena v letech 2019-2021: jedno kolo na systémové granty (2019), dvě kola na základní granty (2019, 2021), jedno kolo na matchingové granty (2021), jedno průběžné kolo na akční granty (od 2020) a průběžná výzva na bilaterální granty (od 2019). Termíny vyhlášení jsou vždy zveřejněny na webu v části: Aktuální výzvy programu.

Jaký je rozdíl mezi tematickou oblastí a zaměřením projektu? +

Program Active Citizens Fund má 5 zaměření (Občanská participace; Advokační a watchdogové aktivity; Zmocnění znevýhodněných skupin; Občanské vzdělávání a mediální gramotnost; Posílení neziskových organizací). Tato zaměření projektů odpovídají definovaným výsledkům (viz Tabulka dopadů), které mají být prostřednictvím podpořených projektů naplňovány. 

Tematická oblast oproti tomu představuje oblast působnosti žadatelské organizace (aktivní občanství, lidská práva, znevýhodněné skupiny, genderová rovnost nebo klimatická změna). V každé výzvě je vždy specifikováno, na která zaměření projektů je vypsána a současně v jakých tematických oblastech by žadatelé měli působit. Podrobněji viz Tematické oblasti a zaměření projektů.

Kolikrát můžeme v programu požádat o grant? +

V rámci všech grantových kol programu (na systémové, základní, matchingové či akční granty) můžete jako žadatel požádat o grant maximálně 3x, přičemž v každém grantovém kole můžete podat pouze jednu žádost. U akčních grantů, za předpokladu splnění podmínky žádat o grant maximálně 3x, může organizace předložit žádost opakovaně, v rámci zvoleného termínu uzávěrky však může předložit pouze jednu žádost o grant (není tedy možné v rámci jedné uzávěrky souběžně žádat o podporu na dva různé projekty). V roli partnera můžete být zapojeni do libovolného počtu projektů. Pro žadatele i partnera však platí finanční limit podpory na jednu organizaci (viz dále). U akčních grantů, za předpokladu splnění podmínky žádat o grant maximálně 3x, může organizace předložit žádost opakovaně, v rámci zvoleného termínu uzávěrky však může předložit pouze jednu žádost o grant (není tedy možné v rámci jedné uzávěrky souběžně žádat o podporu na dva různé projekty)

V rámci Fondu bilaterální spolupráce není počet vámi předložených žádostí o grant omezen, zároveň však nemůže mít organizace z tohoto fondu podpořeny více jak dva bilaterální projekty. 

ZAMĚŘENÍ A OBSAH PROJEKTŮ

Jak zní definice organizace občanské společnosti? +

Za organizace občanské společnosti jsou ve smyslu programu Active Citizens Fund považovány instituce, nevládní organizace a neformální skupiny, které projevují zájmy a vůli občanů a vytvářejí prostor pro dialog mezi občany, státem a byznysem, a které nebyly založeny primárně za účelem zisku (např. vzdělávací instituce, nejrůznější spolky, profesní komory, sociální podniky atd.).

Jak definujete “zapojení lidí do aktivit občanské společnosti” v programovém cíli? Jak máme zapojení měřit a dokládat? +

Zapojení do aktivit projektu předpokládá alespoň minimální projev aktivity (aktivního vstupu nebo jednání konkrétní osoby / skupiny osob), který lze nějakým způsobem evidovat či zaznamenat. Např. se může jednat o účast na diskusi, workshopu, podpis petice, vyjádření k návrhu vyhlášky. Naopak adresáty emailu či letáčku (jako pasivní příjemce informace) nelze vnímat jako lidi aktivně zapojené do aktivit projektu (počty oslovených lidí lze ale případně vykázat v rámci komunikačních cílů projektu). Zapojení se dále liší mírou zapojení cílové skupiny na škále 2-5 (viz tabulka v Příručce pro žadatele).

Počet lidí zapojených do aktivit projektu je nutné doložit prostřednictvím “Zdrojů ověření”, viz Tabulka dopadů – uvedené zdroje lze rozšířit dle vlastního uvážení a s ohledem na povahu aktivit, kterými budete programový cíl naplňovat. Do programového cíle nemohou být započítáni zaměstnanci žadatele ani zaměstnanci jeho projektových partnerů (jedinou výjimkou jsou projekty podpořené základním grantem ve výsledku 5).

Jak zní definice veřejné instituce? +

U definice veřejné instituce vycházíme ze stanoviska Ústavního soudu, který charakterizuje veřejné instituce dle těchto kritérií:

a) způsob vzniku (zániku) instituce (nevznikla-li instituce soukromoprávním úkonem, jedná se o instituci veřejnou),

b) hledisko osoby zřizovatele (je-li zřizovatelem instituce stát, jedná se o veřejnou  instituci),

c) subjekt vytvářející jednotlivé orgány instituce (pokud dochází k vytvoření orgánů instituce státem, jedná se o veřejnou instituci),

d) existence či neexistence státního dohledu nad činností instituce (pokud existuje státní dohled nad institucí, jedná se o veřejnou instituci) a 

e) veřejný nebo soukromý účel instituce (vznikla-li instituce za veřejným účelem, jedná se o veřejnou instituci); 

Prostřednictvím těchto kritérií je pak nutno zkoumanou instituci posuzovat a podle výsledku dojít k závěru o její veřejné či soukromé povaze.

Co znamenají povinné kategorie ve zdrojích ověření? Pokud je zde např. uvedeno “Zaměření na organizace pracující s Romy”, znamená to, že musí být projekt zaměřen pouze na romské organizace? +

Povinné kategorie ve zdrojích ověření reflektují priority programu. Záběr projektu může být mnohem širší (tj. lze navazovat partnerství s různými organizacemi, ať již včetně nebo bez organizací pracujících s Romy), plnění povinných kategorií pak příjemce vykáže v projektu dle skutečnosti.

Jak v programu Active Citizens Fund definujete znevýhodněné skupiny? +

Za znevýhodněnou skupinu považujeme skupinu lidí, u nichž lze aplikovat kritéria pro aktivaci sociálních služeb, zejména když jsou ohrožena práva občana (lidská práva), když se občan nachází ve hmotné či jiné existenční nouzi a není schopen zabezpečit své potřeby vlastními silami, či je znevýhodněn při uspokojování svých (pro ostatní běžných) potřeb (nebo) žije ve stavu sociálního vyloučení. Může se stát, že některá skupina není obecně znevýhodněnou (např. senioři, ženy), ale stává se znevýhodněnou až v určitém kontextu (např. senioři jako oběti domácího násilí, ženy samoživitelky). V těchto situacích musí být žadatel schopen v projektové žádosti srozumitelně vysvětlit a zdůvodnit, proč je cílová skupina daného projektu z pohledu žadatele/projektu znevýhodněná a jak projekt podpoří zmocnění dané skupiny.

Jsou zdroje ověření a jejich povinné kategorie uvedené v Tabulce dopadů ultimativní nebo je možné přidat další? +

Ve zdrojích ověření jsou uvedeny příklady, kterými bude příjemci dokládat plnění ukazatelů. Dle potřeby/ typu aktivit je může žadatel/příjemce doplnit o další vlastní zdroje. 

Povinné kategorie ve zdrojích ověření pak reflektují důležité cíle programu. Ačkoliv může být projekt zacílen šířeji, kategorie uvedené v Tabulce dopadů musí sledovat a doložit každý podpořený projekt (i v případě, že by hodnota byla nulová). I tyto kategorie je možné si dle povahy projektu rozšířit (například práce s cílovou skupinou ve věku mladší než 15 let).

Jak máme monitorovat etnicitu účastníků aktivit projektu? +

Způsob sledování etnicity navrhuje žadatel s ohledem na konkrétní aktivity projektu. V některých případech lze použít kvalifikovaný odhad.

Může být projekt předložený jen v jednom zaměření 1 - 4 nebo můžeme mít třeba jeden výstup ze zaměření 2 a jeden z 3? +

Projekt lze podat pouze v jednom zaměření, které si zvolíte při vyplňování žádosti v Grantysu. Při vypracování Plánu dopadů můžete nicméně zvolit i výsledek/výstupy/ukazatele z jiného zaměření. V případě projektu zaměřeného na výsledek 1-4 musíte současně naplňovat povinný programový výsledek 5 (minimálně jeden z ukazatelů) na rozvoj a posílení kapacit organizace. 

Pokud pracujeme se znevýhodněnou skupinou a zároveň se školami, patří projekt do oblasti znevýhodněných nebo občanského vzdělávání? +

K rozhodování je vhodné mít promyšlené aktivity, tj. mít jasnější představu o tom, co chcete v projektu dělat. Primárně se orientujte v Tabulce dopadů ukazatele. U jednotlivých výsledků vám napoví, do jakého zaměření se přihlásit, pokud váháte mezi dvěma.

Jeden z našich projektových záměrů se týká škol, respektive žáků a učitelů ZŠ - bylo by možné podat v rámci aktivizace občanské společnosti, nebo by takový projekt do cílů základních grantů vůbec nezapadal? +

Tady bude záležet na aktivitách, které v projektu zvolíte – tj. zda budou cílit na zapojení žáků a učitelů do aktivit občanské společnosti (zaměření 1) nebo půjde např. o mediální a občanské vzdělávání žáků a učitelů (zaměření 4). Orientujte se dle příkladů aktivit v Tabulce dopadů.

Je možné žádat jen v rámci zaměření 5 na rozvoj spolupráce a vztahů mezi podobnými neziskovkami/školami? +

Ano, je možné napsat projekt na posílení kapacit i samotné sítě konkrétních neziskovek či škol.

Je možné, aby žádost v rámci páté tematické oblasti (rozvoj organizace) obsahovala i samotné personální posílení organizace (fundraising, pracovník pro práci s podporovateli ad.), nebo se jedná primárně o aktivity zaměřené na vzdělávání týmu? +

Ano, fundraising, PR i tvorba strategického plánu – to vše sem patří včetně personálních nákladů na tyto osoby. Viz příklady aktivit v Tabulce dopadů v samotné výzvě.

SPECIFIKA JEDNOTLIVÝCH GRANTŮ

Jsou pobočné spolky organizace Junák - český skaut, z.s. oprávněny žádat v programu Active Citizens Fund? +

Všechny pobočné spolky, které zřizuje organizace Junák – český skaut, z.s., jsou samostatnými právnickými osobami. Pobočné spolky mají vlastní organizační strukturu včetně statutárního zástupce. Pobočné spolky jsou rovněž majetkově a ekonomicky oddělené jak od hlavního spolku, tak od sebe navzájem, tzn. že zde neexistují ekonomické a právní vazby mezi pobočnými spolky organizace Junák – český skaut a jeho dalším pobočným spolkem Skautským institutem, z.s. (který je zároveň členem konsorcia programu Active Citizens Fund). 

Z uvedeného vyplývá, že pobočné spolky organizace Junák – český skaut (vyjma Skautského institutu) jsou oprávněnými žadateli o grant. Současně platí, že se Skautský institut v případě podání projektu jiným pobočným spolkem organizace Junák – český skaut nezúčastní hodnocení tohoto projektu (s ohledem na maximální možné vyloučení střetu zájmů z důvodu stejného zřizovatele).

Vztahuje se na partnery projektu podmínka dvouleté existence? / Je třeba u partnerů dokládat registraci? +

Ne. Podmínka dvouleté existence platí pouze pro žadatele o systémové a základní granty. Roční registraci pak musí splňovat žadatelé o akční granty a grant z Fondu bilaterální spolupráce.  

Registraci partnerů projektu je nutné doložit v souladu s požadavky dané grantové výzvy a její ověření probíhá během formální kontroly. 

Jak definujete méně zkušené organizace? +

Pro určení méně zkušených organizací jsme na základě našich dlouholetých zkušeností nastavili několik orientačních kritérií, dle kterých může každá organizace vyhodnotit, zda-li do této kategorie spadá. Kritéria najdete v textu výzvy na Akční granty v zaměření 1-3 (Příloha č. 2: dotazník k vyhodnocení oprávněnosti žadatele). Organizaci považujeme za méně zkušenou, pokud odpoví minimálně čtyřikrát ‚‚ano‘‘ na otázky uvedené ve výzvě.

Je partnerství bodově zvýhodněno při hodnocení žádosti? +

Při hodnocení projektu se bere v potaz, zda máte promyšleno, s kým a jak budete na projektu spolupracovat, abyste dosáhli většího efektu a lepších výsledků projektu. Tato spolupráce může mít různé formy: oficiální partnerství v projektu (finanční partner spravuje část grantu, nefinanční nikoliv), spolupráce s neformální skupinou či neformální spolupráce a součinnost s dalšími subjekty (místní samosprávou, podnikem, jinou neziskovou organizací apod.). Kritéria pro hodnocení žádosti pak najdete vždy v příslušné výzvě.

Spolupráce se subjekty z dárcovských zemí je prioritou programu Active Citizens Fund. Projekty realizované ve spolupráci se subjekty či odborníky z Norska, Islandu a Lichtenštejnska jsou ve 2. kole základních grantů v roce 2021 bodově zvýhodněny (10 bodů navíc). Jak tuto spolupráci v žádosti doložit najdete v textu výzvy zde.

Můžeme žádat o grant? +

Ano, pokud splňujete následující podmínky:

  1. jste nevládní nezisková organizace registrovaná na území České republiky jako spolek, ústav, obecně prospěšná společnost, nadace a nadační fond, zájmové sdružení právnických osob nebo účelové zařízení církví. 
  2. od registrace vaší organizace uplynuly minimálně dva roky (pokud chcete žádat o systémový či základní grant), případně jeden rok (pokud chcete žádat o akční, matchingový či bilaterální grant);
  3. působíte v jedné z tematických oblastí programu (aktivní občanství, lidská práva, znevýhodněné skupiny, genderová rovnost a klimatická změna).

Náboženské organizace (vyjma účelových zařízení církví), politické strany, sociální partneři nebo sdružení rozdělující zisk (včetně obchodních komor a profesních organizací, jejichž cílem je prohloubení specifických zájmů výhradně jejich členů), nejsou považovány za nevládní neziskové organizace. Podrobněji k oprávněnosti žadatele viz kap. 2.1 Příručky pro žadatele.

Jak definujete mezinárodní organizace?  +

Mezinárodní organizace (či subjekty nebo jejich agentury) jsou organizace s mezinárodním členstvím, mezinárodním rozsahem nebo působností. Jedná se o mezivládní organizace založené mezinárodní smlouvou jako trvalé společenství alespoň tří států, které má vlastní orgány a neustále usiluje o dosažení cíle, kvůli němuž bylo založeno; taková organizace má také mezinárodní subjektivitu, odvozenou od zakládajících států. Jedná se rovněž o mezinárodní nevládní organizace, které působí v mezinárodním měřítku (např. Mezinárodní Výbor Červeného kříže, nebo Lékaři bez hranic). 

V programu Active Citizens Fund jsou oprávněnými partnery mezinárodní organizace s působností, či registrací na území ČR, dárcovských zemí či na území přijímajících zemí podporovaných z Fondů EHP a Norska 2014-2021.

Platí bodové zvýhodnění i u partnerů, kteří jsou registrováni ve strukturálně postižených regionech? +

Nikoliv. Bodové zvýhodnění ve výši 10 bodů získají pouze žadatelské organizace, které jsou v těchto regionech registrovány, nikoliv ty partnerské.

Jak zvolit začátek a konec realizace projektu? +

Data zahájení a ukončení projektu jsou stanovena v grantové výzvě, tato data musí žadatel o grant respektovat. Pokud je ve výzvě uvedeno několik možností začátku a konce realizace projektu, žadatel se musí držet těchto variant bez možnosti posunutí začátku či konce projektu (například na první/poslední pracovní den v měsíci). U akčních grantů je nejpozdější možný začátek projektů stanoven na 1. 9. 2023. Současně musí žadatel dodržet stanovený počet měsíců na realizaci projektu.

U průběžných výzev na akční granty je nejpozdější možný začátek projektů stanoven na 1. 9. 2023. Vzhledem k délce hodnoticího procesu doporučujeme, aby byl začátek akčních projektů stanoven nejdříve 2 měsíce po průběžné uzávěrce výzvy a vždy k prvnímu dni měsíce. U žádosti o akční grant v průběžné uzávěrce k 30. 9., volte začátek projektu nejdříve 1. 12.
Všechny podpořené projekty musí skončit nejpozději 30. 4. 2024.

Můžeme ve výzvě na akční granty se zaměřením na Posílení neziskových organizací žádat o grant na IT vybavení organizace? +

Oprávněným nákladem primárně není IT vybavení. Cílem výzvy je umožnit neziskovým organizacím rozvoj znalostí a dovedností pro používání digitálních technologií a širší využívání digitálních nástrojů pro vlastní činnost a chod organizace. Náklady projektu musí reflektovat smysl výzvy (toto musí být patrné z žádosti), tj. přispět k tomu, aby organizace:

  1. cíleně a efektivněji používaly digitální nástroje pro svou práci, organizaci aktivit, poskytování služeb, komunikaci s cílovými skupinami apod.
  2. více využívaly technologie pro nabídku svých služeb (tzv. civic tech), které umožní širší participaci zejména zástupcům znevýhodněných skupin a umožní lepší dostupnost služeb/aktivit/úřadů pro všechny cílové skupiny
  3. více využívaly technologie jako nástroje pro aktivní občanství (tzv. civic tech), které umožní širší zapojení lidí do fungování a rozhodování na úrovni obce/města/státu, usnadní komunikaci občanů se zastupiteli, zlepší dostupnost úřadů apod.
Hodí se akční granty pro naši činnost, můžeme žádat o grant? +

Primárně se orientujte v Tabulce dopadů, kterou najdete v každé výzvě – pokud jste schopni si pro projekt vybrat z uvedených ukazatelů, váš projekt je pro výzvu vhodný. Ukazatele vám také napoví, do jakého zaměření se přihlásit, pokud například váháte mezi dvěma zaměřeními. Poté si můžeme domluvit individuální konzultace a více rozebrat váš případ, ale je třeba mít jasnější představu o tom, co chcete v projektu dělat.

Musíme existovat méně než 5 let? Objevuje se to v sekci D žádosti o akční grant v zaměření 1, 2 a 3 - dotazník na identifikaci méně zkušených organizací? +

Určitě to není nutné. Dotazník je set 10 otázek, kde musíte alespoň na 4 z nich odpovědět ANO. Tato konkrétní otázka tak nemusí být ve vašem případě splněna.

Které subjekty mohou být zahraničním partnerem? Jaká specifika má spolupráce s partnerskými subjekty/odborníky z dárcovských zemí? +

Oprávněnými zahraničními partnery (finančními/nefinančními) jsou soukromé či veřejné subjekty, komerční, nekomerční nebo nevládní organizace, které jsou registrovanou právnickou osobou na území Norska, Lichtenštejnska, Islandu či další přijímající země EHP a Norských fondů (tj. Bulharsko, Estonsko, Kypr, Litva, Chorvatsko, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Řecko). Nemůže se tedy jednat např. o partnery z Německa, Dánska, Holandska. Plánovanou spolupráci žadatel dokládá podepsaným Prohlášením o partnerství, jehož vzor je ke stažení v dokumentech pro žadatele

V programu vítáme projekty, které plánují spolupráci se subjekty z jednotlivých dárcovských zemí Norska, Islandu a Lichtenštejnska. V případě spolupráce s odborníky z těchto zemí ve 2. kole výzvy na základní granty lze Prohlášení o partnerství nahradit jiným dokladem o navázání spolupráce, ze kterého bude patrné, ve které zemi odborník působí (e-mail, pozvánka, atd.).

Můžeme žádat o další grant, když jsme příjemcem systémového grantu? +

Příjemci systémového grantu již nemohou podat žádnou další žádost o grant vyjma Fondu bilaterální spolupráce, neboť vyčerpali maximální finanční podporu stanovenou na jednoho žadatele v rámci celého programu Active Citizens Fund, která činí 125 000 eur.

Je nastavena u základních grantů nejnižší možná bodová hranice pro získání grantu? +

Žádost bude doporučena k dalšímu hodnocení, pokud v průměru obou hodnocení získá minimálně 60 bodů a zároveň dosáhne prahové hodnoty počtu bodů u každého hodnoticího kritéria.

Žádost se podává v češtině i v případě mezinárodního partnerství? +

Ano, celá žádost se podává v češtině, pouze prohlášení o partnerství s mezinárodním partnerem vyplňujete v angličtině, vzor „Annex 3 – Partnership declaration 2021“je na našem webu zde

Je německá organizace možným partnerem? +

Ne. Oprávnění jsou partneři pouze z ČR, donorských zemí (Island, Lichtenštejnsko, Norsko) a přijímajících zemí Fondů EHP a Norska (tj. Bulharsko,Estonsko, Kypr, Litva, Chorvatsko, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Řecko).

Na on-line konzultace k základním grantům se v uvedených termínech může přihlásit kdokoliv, bude to společné a není to limitované registrací? +

Ano, může se přihlásit kdokoli, link na zoom je uveden přímo ve výzvě, bude to společné, registrace není.

Patří mezi znevýhodněné skupiny i oběti a pachatelé trestných činů? +

Ano, oběti trestných činů zapadají mezi znevýhodněné skupiny. Naše vnímání  znevýhodněných skupin je poměrně široké, je však třeba, aby v žádosti bylo zdůvodněno, v čem dle Vaše pohledu jejich znevýhodnění spočívá.

Podpoříte žádost vždy v plné míře, nebo existuje i varianta částečné podpory a žádost se ve zbytku zamítne a dle toho se mění i náplň projektu? +

Ano, žádost je zpravidla schválena v plné výši. Hodnotící komise však může ve výjimečných případech navrhnout snížení grantu s ohledem na hodnotící kritéria, např. pokud nejsou náklady navázány na aktivity, nejsou hospodárné či efektivní apod.

FINANČNÍ PODMÍNKY

Co znamená finanční limit na organizaci? / Jak a kdy bude finanční limit na jednu organizaci posuzován? +

Jako žadatel nebo partner projektu může vaše organizace z programu čerpat maximálně 125 000 eur (v součtu za všechny poskytnuté granty z programu, do tohoto limitu se nezapočítávají pouze granty z Fondu bilaterální spolupráce). Výjimku z tohoto finančního limitu mají pouze organizace, které se staly příjemcem systémového grantu. V tom případě může finanční podpora jedné organizace coby žadatele (a následně příjemce grantu) dosáhnout až 250 tisíc eur. (Tento max. limit 250 tis eur však nelze sčítat v případě, kdy by jedna organizace byla žadatelem a současně finančním partnerem v systémových grantech). Další vysvětlení najdete v kapitole 1.6 Příručky pro žadateleKontrola limitu probíhá v rámci formální kontroly po uzávěrce výzvy.

Jaká je výše povinného spolufinancování? +

Částka, kterou musíte do projektu přispět z jiných zdrojů (tzv. spolufinancování), se odvíjí od maximální výše grantu, kterou může být váš projekt podpořen. V případě základních grantů tvoří spolufinancování min. 5% z celkového rozpočtu projektu (grant tvoří až 95%). Zároveň je však možné “nahradit” část povinného spolufinancování formou nefinančního plnění, konkrétně dobrovolnickou prací – v případě systémových a základních grantů lze tímto způsobem uhradit až polovinu spolufinancování.

Akční granty a granty z Fondu bilaterální spolupráce mohou tvořit až 100% celkového rozpočtu a spolufinancování není vyžadováno.

Grant z programu Active Citizens Fund však musí tvořit minimálně 60% z celkových nákladů podpořeného projektu. Podrobné informace o spolufinancování najdete vždy v dané grantové výzvě.

Lze z grantu hradit náklady na mzdy? +

Ano, náklady na mzdy jsou oprávněnými výdaji projektu, pokud splňují podmínky uvedené v kapitole 2.4. Způsobilost výdajů Příručky pro žadatele. V rozpočtu patří do kategorie osobních nákladů. Jejich výše musí být přiměřená a v souladu se mzdovou politikou organizace.

Je možné získané finanční prostředky dále přerozdělovat (poskytovat granty dalším organizacím)? +

Ne, tzv. regrantování není možné.

Je stanovena maximální výše spolufinancování? +

Grant udělený v programu Active Citizens Fund musí tvořit minimálně 60% celkových nákladů podpořeného projektu.

Když v samotné žádosti uvedeme dodavatele služeb, kterého chceme v rámci projektu využít, musíme i tak udělat průzkum trhu/ výběrové řízení? +

Uvedení konkrétního dodavatele v žádosti o grant neznamená v případě udělené grantu jeho schválení.  Průzkum trhu/ výběrové řízení může proběhnout před začátkem projektu, ale samotný náklad musí vzniknout až v průběhu projektu.

Pravidla programu k výběru dodavatele najdete v Příručce pro příjemce v sekci 4.4.2.

Můžeme z grantu hradit práci komunitních pracovníků? +

Z přiděleného grantu nelze hradit sociální služby ani mzdové náklady komunitního pracovníka, pokud se nejedná o nezbytnou součást aktivit, které naplňují cíle projektu a přispívají k některému výstupu daného zaměření (Zmocnění znevýhodněných skupin).

Dle čeho máme stanovovat výši osobních nákladů?  +

Do osobních nákladů lze zahrnout pouze osoby přímo zapojené do realizace projektu. Výše odměny osob zapojených do projektu musí odpovídat mzdám obvyklým v dané organizaci, či kraji. Maximální podíl osobních nákladů na celkovém rozpočtu projektu není stanoven, osobní náklady (resp. počet úvazků na projektu) by však měly být přiměřené, hospodárné a efektivní s ohledem na předkládaný projekt. 

 

Při plánování osobních nákladů na projektu je třeba zvážit také udržitelnost projektu. Výsledky projektu by měly být udržitelné i po ukončení projektu a jeho financování z programu Active Citizens Fund.

Jsou náklady na dobrovolníky způsobilými náklady? +

Ano, náklady na dobrovolníky např. školení, pomůcky, atd. jsou způsobilé a přímé náklady projektu.

Můžete poskytnout příklady nepřímých nákladů? +

U nepřímých nákladů se typicky jedná o sdílené náklady napříč organizací (tj. není prokazatelná vazba na aktivity projektu, ale vznikají v souvislosti s chodem organizace) – tzn. například kurzové ztráty, účetní služby, kancelářské potřeby, nájem, atd. – pro případný audit musí být interně stanovený klíč, jak tyto náklady sdílíte napříč mezi všemi projekty organizace.

Můžeme hradit z projektu i náklady, které nám vzniknou před termínem realizace projektu, když souvisí prokazatelně s jeho realizací? +

Způsobilost nákladů projektu z časového hlediska je vázána s termínem realizace projektu. Není tudíž možné vyúčtovat náklady vzniklé mimo období realizace projektu.

Kdy je licence považována za nehmotný investiční majetek a lze ji uplatnit jako uznatelný výdaj? +

Nově od tohoto roku (2021) zákon nevymezuje finanční hranici pro nehmotný investiční majetek. Účetní jednotka si může stanovit hranici ve svém interním předpisu, kdy daný výdaj bude považovat za investici. Do stanovené hranice se tedy jedná o neinvestiční náklad, který se účtuje rovnou do spotřeby. V rámci projektu se musí jednat o neinvestiční náklad účtovaný přímo do spotřeby. Licenci lze zahrnout do kapitoly 5 Služby. Výše nákladu může být v alikvotní části dle délky projektu. Musí být splněna i podmínka výdaje, resp. úhrady nákladu a vzniku nákladu( tj. výdaj i náklad proběhl v období realizace projektu).  Nelze zakoupit licenci před zahájením projektu a pak ji později uplatňovat v rámci projektu

Pokud spolupracujeme s lidmi, kteří preferují fakturaci před pracovními úvazky a např. lektorují jsou to služby nebo personální náklady? +

Fakturující osoby, které tvoří realizační tým projektu, se v rozpočtu uvádí do kapitoly 5 – Služby. Do kapitoly 1 – Osobní náklady patří pouze osoby s pracovněprávním vztahem (pracovní smlouva, DPČ nebo DPP).

Co znamená přesně, že projekt nesmí generovat zisk? Pokud to může být podpora marketingu, komunikace s dárci apod. tak cílem marketingových strategií a motivace dárců, právě zisk generovat má, aby to mělo význam. +

Při podání žádosti o grant musí být předložen vyrovnaný rozpočet. Předpokládané výnosy musí pokrýt předpokládané náklady. Ve fázi podání žádosti o grant není možné v rozpočtu vykázat zisk.

Je možné z rozpočtu projektu hradit náklady na vedení a administraci projektu? Tj. projektového manažera, který projekt vede a jeho náplň práce je jasně vázaná na projekt. +

Manažer projektu (projektový manažer) může být uveden v rámci rozpočtu v přímých nákladech, pokud jeho vykonávaná činnost má přímou vazbu na realizaci aktivit projektu.

V rámci udržitelnosti uvažujeme o tom, že bychom některé z aktivit v průběhu projektu např. ve spolupráci s veřejným sektorem, zpoplatnili. Tedy toto v průběhu projektu nebude možné, neb by se jednalo o generování zisku? +

Zpoplatnění aktivit neznamená vždy automatické generování zisku. Bavíme se spíše o určitém výnosu, který může pokrýt náklady vzniklé s realizací akce. V daný okamžik výnos se nerovná automaticky zisk. Při realizaci projektu nevylučujeme zpoplatnění akcí. Bude se ale jednat o tzv. Přímý výnos projektu, který podléhá vykázání v plné výši ve vyúčtování grantu. Tato částka vám sníží čerpaný grant.

Je možné změnit zdroj kofinancování, pokud se v průběhu projektu ukáže, že je to pro projekt výhodnější? +

Ano, změna zdroje kofinancování je v průběhu realizace projektu možná. V žádosti o grant se uvádí pouze předpokládané zdroje kofinancování.

To, že projekt nesmí generovat zisk, znamená, že nesmí být ani symbolické vstupné, které by mohlo sloužit k motivaci skutečné účasti na vybraných veřejných akcích? Nebo to je možné, pokud se příjem z tohoto vstupného použije jako náklad projektu? +

Rozumíme motivaci k výběru vstupného. Bude se ale jednat o tzv. Přímý výnos projektu, který podléhá vykázání v plné výši ve vyúčtování grantu. Tato částka vám sníží čerpaný grant.

Může se přímý výnos projektu (např. účastnické poplatky) použít jako kofinancování a vykázat ho tak už v žádosti? +

V žádosti o grant se nevykazuje Přímý výnos projektu jako zdroj kofinancování. Případný Přímý výnos projektu se vykazuje v plné výši až ve vyúčtování grantu. Tato částka vám ale následně sníží čerpaný grant.

Pro partnery platí stejná pravidla kofinancování? +

Ne, partneři nemusí vykazovat alikvotní část kofinancování v rámci projektu. Je to na vaší dohodě, zda kofinancování zajistí pouze sám žadatel nebo ve spolupráci s partnerem.

Plánujeme v projektu spolupráci s odborníky v jednotlivých regionech, na které již máme reference z partnerské organizace, resp. partnerská organizace nám je může zajistit. Jakým způsobem máme náklady na tyto odborníky zahrnout do rozpočtu - do služeb nebo přes partnerskou organizaci tak, že z nich uděláme finančního partnera? +

Náklady na odborníky můžete zahrnout do projektu formou finančního partnerství za předpokladu, že partner bude administrovat sám podíl grantu a bude se podílet na realizaci dílčí klíčové aktivity. U finančního partnerství je pravidlo, že finanční partner přijímá prostřednictvím příjemce grantu část grantu na realizaci projektových aktivit a to na základě uzavřené Smlouvy o partnerství (uzavíráte po udělení grantu, před podpisem grantové smlouvy). Výše finančních prostředků získaných partnerem musí odpovídat pravidlu, kdy příjemce grantu musí spravovat většinu grantové podpory.

Druhou možností je najmout si odborníky pro projekt přímo – budou Vám fakturovat jako OSVČ (kapitola Služby) nebo s nimi uzavřít pracovní smlouvu či DPP, DPČ, pak není třeba finančního partnerství. Upozorňujeme, že pokud budete mít v projektu nefinančního partnera, tak vám nesmí fakturovat žádná plnění v rámci projektu.

Jak se dokládá dobrovolnická činnost? +

V případě individuální dobrovolnické činnosti se dokládá výkaz dobrovolníka a smlouva o dobrovolnické činnosti. U jednorázových akcí se zapojením většího počtu dobrovolníků se dokládá pouze hromadný výkaz. Vzory formulářů jsou zveřejněny na stránkách programu.

U sazeb dobrovolníku platí sazby z roku 2021? Jde v projektu počítat s nárůstem všeho, kterého se teď všichni obávají? +

Pro žádosti v aktuální výzvě základních grantů byla provedena aktualizace sazeb u dobrovolnické činnosti. Finanční limity dle zařazení v 9 hlavních třídách jsou zveřejněny v dokumentech výzvy. Při sestavování rozpočtu zajisté vycházejte z cen obvyklých v místě a čase. Dle dostupných informací o predikci cen je možné skutečnost zohlednit v připravovaném rozpočtu. Bude-li se některá cena u položky dle vašeho názorů pohybovat svoji výši vyšší, využijte v rozpočtu čtvrtý list s odůvodněním.

Dobrovolnickou práci můžeme zohlednit v kofinancování, pouze v případě, že jsme akreditovanou dobrovolnickou organizací. Nejedná se o dobrovolníky v neakreditovaném režimu? +

V rámci projektu můžete vykazovat i dobrovolníky zapojené do aktivit mimo režim Zákona o dobrovolnické službě. Není podmínkou být akreditovanou organizací nebo přijímající organizací dle citovaného zákona.

Je nějaký limit na % využití služeb? Můžeme např. vzdělávací služby nakoupit od dodavatele namísto jeho zapojení jakožto partnera? +

V rámci rozpočtu nejsou stanoveny žádné limity na min./max. % podíl nákladu na celkovém rozpočtu z pohledu kapitol. V rámci projektu je vyloučen obchodně – dodavatelský vztah s partnerem. Partner projektu (finanční i nefinanční) vám nemůže fakturovat.

Prosím např. nájem kanceláře, internet, telefon (poměrná část) je uznatelným přímým nákladem? +

Jedná se o nepřímý náklad projektu, který můžete zohlednit požadavkem v žádosti o grant. Mezi obvyklé položky nepřímého nákladu patří i kancelářské potřeby, účetní, energie, drobná oprava a údržba, úklid atd. Nepřímé náklady jsou limitovány max. 15% z kapitoly 1 a 2.

UZÁVĚRKA / ODEVZDÁNÍ ŽÁDOSTI

Je možné k žádosti přikládat nepovinné přílohy? +

Není. Hodnotitelé se při hodnocení žádosti řídí výhradně informacemi uvedenými v žádosti a povinných přílohách, na jiné dokumenty, tedy i nepovinné přílohy, nebude brán zřetel.

Co můžeme udělat, abychom předešli technickým problémům v Grantysu?  +
  • registrujte se v Grantysu minimálně týden před uzávěrkou, abyste měli dost času se v systému zorientovat a případné potíže řešit včas;
  • při vkládání textu do jednotlivých polí v Grantysu je vždy ukládejte průběžně a po menších celcích (např. jen několik polí najednou); 
  • nenahrávejte příliš velké soubory (videa ap.) do příloh, pouze povinné přílohy;
  • ujistěte se, že jste si stáhli přílohy v odpovídajícím a aktuálním formátu pro danou výzvu.
  • projděte si tipy pro odevzdání žádosti, které najdete u popisu zveřejněné výzvy na základní granty v Grantysu
Stáhli jsme si formulář rozpočtu a nefunguje nám. Co s tím?  +

Formulář rozpočtu pro základní granty je plně funkční ve verzích Microsoft Windows 2013 až 2019, na nichž je také otestován. Naopak, některé funkce rozpočtu nefungují v systému iOS. V případě jakýchkoliv potíží doporučujeme zkontrolovat nastavení vašeho systému. Nastavení naleznete v Možnosti/ Centrum zabezpečení/ Nastavení centra zabezpečení/ Nastavení maker a zde doporučujeme mít označenou variantu „Zakázat všechna makra s oznámením“. Při tomto nastavení maker budete pouze při prvním spuštění po uložení Rozpočtu do vašeho počítače vyzvání na horní liště k Povolení úprav a Povolení obsahu. Obě varianty potvrďte.

V případě akčních a matchingových grantů žadatel rozpočet vyplňuje přímo v systému Grantys.

Co bude následovat po uzávěrce grantové výzvy?  +

Po uzávěrce na podání žádostí provádíme formální kontrolu došlých žádostí. Kdykoliv od uzávěrky, nejpozději však do 10 pracovních dní po uzávěrce, vám dáme vědět, zda-li od vás požadujeme doplnění nebo jste ne/prošli formální kontrolou.

Upozornění přijde jako notifikace ze systému Grantys, kontrolujte si proto raději i složku se spamy a pravidelně sledujte email, který jste v žádosti uvedli.

Co je považováno za technické dotazy, které lze konzultovat až do uzávěrky výzvy? +

Jedná se o dotazy, které převážně souvisí s funkčností systému Grantys, prostřednictvím kterého se odevzdávají žádosti či funkčností vzorů příloh žádosti. Příkladem lze uvést registraci do systému, přidávání osob k subjektu, nahrávání příloh, zadání informací o subjektu či odeslání žádosti. Nejedná se tedy o konzultace týkající se projektového záměru či obsahu jednotlivých polí žádosti.

Podrobněji o práci v systému Grantys najdete v kapitole 5 Příručky pro žadatele.

Konsorcium

Přihlášení k newsletteru